Proč zebry nemají žaludeční vředy

Titulek tohoto příspěvku se shoduje s názvem knihy předního světového neuroendokrinolga Roberta Sapolského z roku 1994. Popisuje v ní situaci, která dala celé knize i tomuto článku název:

“Pokud jste zebra prchající o život, nebo lev, který sprintuje, aby sehnal potravu, mechanismus fyziologické reakce Vašeho těla je perfektně adaptován, aby se vyrovnal s takovýmto krátkodobým stresem. Pro naprostou většinu zvířat na této planetě stres představuje krátkodobou krizi, po které je buď po problému, nebo po Vás. Pokud ale sedíme a strachujeme se o stresující věci, spouštíme tutéž fyziologickou odezvu — v tomto případě ale potenciálně hrozí pohroma, pokud to budeme dělat chronicky. Obrovské množství důkazů ukazuje na to, že takzvané civilizační choroby vznikají převážně proto, že často aktivujeme fyziologický systém určený pro reakci na akutní fyzickou hrozbu, ovšem my ji protahujeme celé měsíce, když se strachujeme o hypotéky, vztahy a povýšení v práci.”

Tedy přemíra stresu a zejména plíživý chronický stres dokáže natolik narušit naši vnitřní rovnováhu, že to vede až k závažným onemocněním. Zde se nabízí otázka, zda toto tvrzení není přehnané a zda hlavní roli nehraje genetická dispozice. Na to autor v knize odpovídá:

“Geny jsou zřídka o nevyhnutelnosti, zejména pokud se týče lidí, mozku nebo chování. Jsou o citlivosti, sklonech a tendencích.”

To pro někoho může být stejné překvapení, jako když mému partnerovi až v dospělosti jeho dobrý kamarád zubař při přeplombování několika zubů prozradil, že čisté zuby se nekazí. Žádná genetika, žádné výmluvy. Pokud bakterie nemají na povrchu zubu vhodné prostředí v podobě vrstvy plaku, kaz nemá jak vzniknout, i kdyby byli všichni naši předci i příbuzní bezzubí ve čtyřiceti. Tehdy zareagoval tak, že se naučil si čistit zuby, a skutečně v následujících třiceti letech ho už žádný kaz nepotkal.

Podobně pokud porozumíme, jak dalekosáhlý dopad mají naše myšlenky na naše tělo (a nemocné tělo zpět na naši mysl, čímž se bludný kruh uzavírá), můžeme se otevřít možnosti začít přemýšlet jinak a tím si zlepšit nejen fyzické i duševní zdraví, ale dosáhnout celkově vyšší spokojenosti.